1.Víkendovka

1.  Víkendová akce skupiny Aktived

Je večer a ve stejný čas zapípá osmi lidem z různých koutů republiky mobilní telefon. Tududutůdúdútududú. ,,Potřebujeme vaší pomoc! Byla nám odcizena červená obálka s velmi důležitými dokumenty. NAS“ takové bylo znění zprávy. Dali jsme dohromady naši extravagantní skupinu AKTIVED. Instrukce byly jasné. V pátek ve čtyři na hronovském nádraží.

Nemohli jsme se dočkat….. ale nakonec přece jenom nastal ten okamžik a my se sešli na nádraží. Po srdceryvném a vroucném přivítání, pištění a poskakování jsme se trochu uklidnili- to je tedy naše mínění, těžko říct, co si o nás mysleli kolemjdoucí, když jsme lítali po parku, hledali první nápovědu a nakonec ji našli v krásném zeleném koši. Málokdo by čekal že z trubky , ve které byla nápověda vypadnou dva tisíce a příkaz, tedy spíše doporučení, abychom si nakoupili jídlo na osmačtyřicet hodin. Nebudu tady popisovat, jak jsme téměř vybílili supermarket Plus a pak se snažili dostat jakýmkoli způsobem nakoupené suroviny do batohů. Zkrátka sedíme na batohu napraném k prasknutí, snažíme se ho zapnout a v tom další SMSka. ,,Dostavte se k domu člena vaší skupiny, který vám chybí, A rychle čas vám běží!“ Tak jsme se vydali pod Šardiným vedením za  Idouškem, který si zlomil ruku, tak nemohl s námi-to si tedy mysleli jeho rodiče- my ho nakonec ukořistili pro sebe. S aktivním Idem jsme taky dostali tři zašifrované zprávy. První nás naváděla na Hronovský hřbitov, kde jsme zjistili že další šifra nás posílá do Vysoké Srbské-Zlíčko. Jelikož začínala být tma jak v pytli, tak se nám lesem jít nechtělo.. Všechny napadl autobus. Tak dobrá to nedopadlo. Naše cesta začala.Rozsvítili jsme čelovky. Bylo to prd platné. Tma nás obklopovala, ale víte jak to je ,, My se noci nebojíme.“  Konečně jsme zahlédli světla vesnice Vysoké Srbské. Tady jsme otevřeli třetí a poslední šifru. Dala nám zabrat . Zvlášť když aktivní Id diktoval poprvé úplně jiná písmenka než měl. Po vyluštění nám došlo , že nás cíl cesty je táborová základna Devítka. Už značně promáčení jsme kráčeli směr teplo. Před ,,VELKÝM KOSTKOVÝM KOPCEM“ jsme se zastavili na hospodské WC. Po vyprázdněí močových měchýřů jsme pokračovali z ,,VELKÉHO KOSTKOVÉHO KOPCE“ dolů. Klouzavá silnice se vymkla Idovi a ten se nacápl jak dlouhý, tak široký. ,,Vynetou už to nedělej,“ okomentoval Idefix situaci. A my se kulili z kopce dál do tábora. Na věži jsme našli další indicii, kde měla být naše mise údajně ukončena. Po svlečení mokrých věcí jsme zjistili, že to byla chyba se svlékat. Byla nám položena otázka: ,, Na kterém místě byla před sedmi lety Devítka závislá?“ Šrotovalo nám to v hlavě. První co nás napadlo byla hospoda u Božky, která údajně dodávala vodu do našeho tábora. Dávno zrušený obchod, který byl správným místem, kam jsme se měli dostavit pro naši obálku, nás napadl až později. V omezeném počtu jsme se vydali na novou cestu . Nejdříve jsme se zastavili u Božky, jestli náhodou neobjevili červenou obálku nápisem,, Top Secret“. Už malinko veselejší hosté nám řekli, že o ničem takovém nevědí. Připadali jsme si fakt dost blbě. Ale ani to nás v našem dalším hledání neodradilo. Jediní místo které zbývalo byl už výše zmíněný zrušený obchod. A to bylo ono! Po dlouhém hledání jsme objevili kačenku a obálku. Podle instrukcí jsme zmáčkli tlačítko umístěné v rohu obálky. Čekali jsme. Po chvilce (půl hodiny) nám přišla sms: ,,Vraťte se do tábora a vyspěte se“ Tuto zprávu jsme s radostí přijali a splnili. Druhého dne nám přesně 09:28:44 přišla sms :,, Dobré ráno skupino, jak jste se vyspali? Rovnou k věci naše monitorovací zařízení zachytili pohyb další skupiny ve vašem okolí. Bezprostředně (5-7 min) opusťte základnu bez věcí. Kóta: Rez. Berte to i jako rozcvičku, buďte ve spojení. Učitel.“I přes nechuť k nastalé situaci jsme se s těžkým srdcem vydali na Rez. Po příchodu nám přišla další sms, že jsme prý už ostřílení táborníci ( nejspíš znají někoho jiného) a máme si pro dnešní den vymyslet program sami. Napadla nás hra na mrkanou ve vyhřáté klubovně. Kačí z nás nadšená nebyla. Vzal to tedy do svých rukou Jarda a šli jsme do lesa. Po dopoledním programu jsme se vydali zpět na základnu uvařit si oběd. Vaříme, vaříme a v tom nám přijde další sms ,,Dostavte se ve 4 hodiny k Božce. Učitel“ Do čtyř hodin času dost, ale údajný učitel se doma asi nudil. Takže nám už ve tři hodiny zvonila sms, která nám sdělovala otázku: ,,Kde jste? Vemte s sebou obálku“ Náš oběd jsme nechali obědem a vydali se na smluvené místo . Po zdlouhavém předávání obálek s přítelem z NAS, jsme dostali také mapku blízkého okolí. S vyznačenými místy, kde se skrývají další obálky s indiciemi, co dál. Vtipálci si s tím dali práci a tak v každé obálce bylo kousek věty. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny, každá sebrala čtyři obálky. Nakonec jsme tajemný vzkaz složili a zjistili :,, Ve vaší budoucí chatce vás čeká sladká odměna. Dobrou chuť“

pokračování příště